Tento web svým rozsahem není přímo zaměřen na všechny možné novinky. Je to spíše povídání o mýtech. Koho by zajímaly opravdu novinky, může shlédnout web MuziNovinky.cz

Nechápu, jak tahle krabice mohla před 10ti lety vyvolávat davové šílenství. Podle mě jde o naprosto průměrný multiefekt s naprosto průměrnou simulací boxů. Čisté a Cruch zvuky ujdou, Hi gain, to je slabota.

Na výše uvedený komentář jsem narazil v recenzi PODa na Instrumentu, která má souvislost s diskuzí ohledně testu zesilovačů “Víc hlav, víc ví”. Nechci nijak komentovat, jestli POD je dobrý kytarový efekt, nebo špatný efekt, nebo dokonce polemizovat nad otázkou, zda je Line6 POD vůbec kytarový efekt ? (protože pokud se pamatuji dobře, tak právě během té POD hysterie byly PODy a také VAMPy řazeny do samostatné kategorie kytarového příslušenství…

Nicméně znám odpověď na otázku, jak vlastně ta davová ledvinová hysterie vznikla, anóbrž si to dobře pamatuju.

Ledvina útočí

Prostě a jednoduše, najednou tu byl jakýsi nový kytarový bazmek, zcela netypického tvaru (ledviny), který právě svým konstrukčním provedením popíral veškeré mnohaleté poznatky o tom, jak vlastně mají efekty vypadat a jak mají být konstruovány, aby se daly nějak pořádně využít. Všude se začalo mluvit o PODu, všude plno reklam a propagace (to zas klobouk dolů, Line6 a jeho partneři udělali tomuhle produktu super reklamu)

Hlavní věc se kterou se ale operovalo, byl modeling. Nové slovo, nová funkce, nový přístup. My znalejší víme, že už v té době existoval jakýsi Johnson J- station, který uměl “nachlup to samé” a kdoví jestli to sixlajni nakonec od něj neokopčili . J-station se neptosadil nijak, dodnes se o něm neví, zatímco ledvina žije dál a dráždí své odpůrce.

Takže, POD se prostě proslavil tím, že to byl “první krám”, co uměl amp modeling … respektive Line6 si krásně prosadila novinku, kterou pak začali do svých efektů tlačit i Digitech, (b)Zoom, Roland a já nevím kdo všechno…

Dokonce jiní výrobci uměli amp modeling aplikovat do něčeho rozumnějšího (tzn. např do podlahového multiefektu)  než do nepraktické krabice . Ale co na tom, první byl Line6 !

Připomeňme si také to, že pro PODa vznikly různé vychytávky jako držák na stojan od mikrofonu (to proto, že POD se vlastně nedal ani pořádně ovládat, nebylo ho kam položit a ještě hrozilo jeho rozšlápnutí). Některé firmy dokonce částečně opustily myšlenku, že “lampový zesilovač je pro kytaristu nejlepší” a přímo vy svých “kejsech” nechávaly díru na PODa, jakože to bude taková symbióza  (Meteoro, Atomic).

No a vzpomeňme taky ULIčníka Behringera, který sebral PODa nasypal jeho součástky do modré krabičky, zaštěrkal s tím a tak stvořil V-AMPa, který v podstatě uměl to samé, akorát, že měl desetkrát lepší ovládání (vzpomínáte, jak u PODa nebylo vůbec jasné, jaká hodnota je nastavena? zatímco V-AMP k tomu už měl diody kolem každého knobu…)
Nicméně zlé  jazyky tvrdily, že V-AMP produkuje podstatně horší simulace než POD.

Line6 POD

V poslední době jsem narazil na několik článků, které se věnují tématu kytarových lampových zesilovačů a tranzistorových zesilovačů. Je to pořád dokola. Jsou lepší tranzistory nebo jsou lepší lampy ? Nad některými názory zůstává rozum stát, některé myšlenky jsou podněntné, ale off topic no aněco je prostě pravda.

Pravda je ta, že v dnešní jsou lampové zesilovače považovány za ty lepší. A není to náhodou. Elektronky jsou součástky, které svou kontrukcí prostě kytaristům vyhovují mnohem více než tranzistory. Tranzistorové zesilovače jsou vlastně stále jenom taková náhražka a to dost neplnohodnotná.

Ono stačí se podívat do historie. Elektronky z hlediska  globálního průmyslu byly celkem nešikovné součástky. Hodně velké, poruchové, s  omezenou životností, náchylné na poškození otřesy, teplotou apod. Vystřídaly je tranzistory, které je plně nahradily a všechny neduhy elektrinek odstranily. V podstatě se dá říct, že bez tranzistorů by jsme se nedostali k počítačům, protože ty by v elektronkovím provedení pořád zabíraly haly o velikosti tělocvičny s vodním chlazením typu “že přes počítač prostě teče potok”. 

Tranzistory tedy úplně bez problémů nahradily elektronky ve všech oborech kromě jednoho. Kromě kytarových zesilovačů. I tam lze tranzistory  použít, ale výsledek není tak dobrý jako u lamp. Jenže lampové provedení je náročnější. Lampové zesilovače jsou tudíž dražší a méně prodejné. No a to je jediný důvod, proč vlastně vyrábět tranzistorové zesilovače. Je to logické. Kdyby se nikdo neohlížel na cenu, všichni by brali lampy…

Pro koupi tranzistorového zesilovače tedy existuje jediný důvod… CENA. Nic víc vám tranzistorový zesilovač nedá (no, je tam sice pár výhod – bezúdržba, hmotnost, životnost). Hudebně však nikoli…

A v poslední době padá i to cenové hledisko. Jsou tu lampové zesilovače, které pořídíte za 10 000 ! Deset tisíc … to je skoro zadarmo… apsoň z pohledu toho, že relativně nedávno byl lampáč otázkou třiceti tisíc a výš….

Budoucnost v neprospěch lamp ?

 I když se výrobci snaží lampy nahradit všemi těmi speciálními elektronickými obvody, modelingem, hybridy, pololampami a vším možným (každá firma samozřejmě jiný název patentu, že , tak pořád všichni kytaristi uznávají lampu. Já jsem narozdíl od mnoha kytaristů k budoucnosti lamp pesimistický v řádu několika desítek let. Teˇj jsou pro mě lampy sice number one, ale budoucnost jim určitě odpíská. POstupně jde totož nahradit vše. No a zatímco lampy mají svou historii celkem dlouhou – řádově desítky (nebo už je to i stovka ?) let, tak třeba ten modeling, je vlastně v zárodku. Je to cca 10 let co se tu první modeling aparáty objevily. No a hudební oblast na tom zase není, co se týče vývoje, stejně jako třeba armáda. Co se v armádě vymyslí za půl roku, to v hudbě může trvat deset let. Kdyby modelování aparátů mělo nějaký strategický cíl ve vojenství, do půl roku tu máme aparáty, které hrají stejně jako lampy i bez lamp Jenže v oblasti kytarovývh zesáků se na vývoji podílejí čtyři, pět možná šest firem, a tím pádem vývoj probíhá pomalu …

Jarda Smrčka od Smrckaeffects je technik, který si zákládá na tom, že vše o čem v souvislosti s kytarovými efekty mluví, to má odzkoušeno, proměřeno, napájeno. Furt hledá nějaké zvukové niance, porovnává součástky, jestli ty fóliové jsou lepší než ty keramické a podobně. Furt něco bastlí, furt pájí … pájí tak usilovně, že se mi dokonce dlouhou dobu neozval, až nedávno…  Dokonce zanedbává svoje stránky, kde se mu rozjela¨celkem kvalitní diskuze a on sám ji krásně moderoval, odborně odpovídal na otázky, trpělivě vysvětloval a komunikoval s jimými, kteří si to všechno už prý dávno vyzkoušeli

Já mám tu “smůlu”, že jsem mu zprovoznil www stránky a tak mi na email chodí každý příspěvek z jeho guestbooku. Už jsem si říkal, že to vypnu stejně tomu prd rozumím, otázky jsou tak hodně specifické…

No ale já to asi nechám zapnuté, zrovna teď se tam objevil dotaz, u kterého mě celkem zajímá jardova odpověď… Však posuďte sami :

Dobry den, chtel bych se zeptat jestli ty vase kytarove kabely prenaseji plny cely zvuk z nastroje ? Myslim tim cele pasmo i ultrazvuk. Nejsem zastance nejakeho rezani ani metalista hraju cisty zvuk folk country jazz fussion a zkresleni nechci ani takove. Dodnes jsem nenasel kytarovy kabel co by zvuk nekazil proto pouzivam vysilacku nebo ve studiu koaxial pro video. Ja si myslim ze vsechny kabely pro muzikanty hlavne kytarove, i ty vase moc rezou vysky. Metalistum a rockerum to asi nevadi. O tom ultrazvuku je to tu pekne psane federmann.cz … duvod proc nepouzivam kabely pro muzikanty.A proto se ptam :umite udelat kytarovy kabel aby mel mensi kapacitu nez videokoaxial ?

No tenhle komentář je teda hodně inspirativní :

• proč používat všechny ty kytarové kabely speciálně vyrobené pro muzikanty? Nač ten humbuk s kabely Proel, Planet Waves, konektory Neutrik, George LS apod. ? Nestačí video kabel ? Napadá mně jak by na tom byl třeba koaxiální kabel pro počítačové sítě ?
   
• Vysílačku místo kabelu a lepší kvalita ?
   
• Jak moc musí mít člověk dobré uši, aby všechny kabely světa degradovaly kytarový signál tak, že o jde poznat ? Přiznám se, mně to je jedno, já snad nepoznám rozdíl anikdyž je tam místo nástrojového kabelu dvojlinka (aspoň to zní trochu retro – nač kupovat drahé retro efekty
   
• Ultrazvuk, Ultrazvuk, Ultrazvuk…
   
• A co na to Tleskač a Federmann ? (Anebo je Jardův web další oběť

Pozn : ne všechno je myšleno ironicky. Ne všechno je myšleno vážně

Dnes jsem spustil další web věnovaný kytaře. Instrumento.cz mi nestačí k publikování některých subjektivnějších věcí a názorů. Některé články ani technicky nezapadají do koncepce Instrumenta, takže nejjednodušší řešení je nový web.